Vizovice

Trávili jsme parné léto na Buchlově, byly noční prohlídky a jak je z názvu parné, odehrávají se především v noci, z čehož plyne, že jsme potřebovali program přes den.

Protože Buchlov i Buchlovice jsme měli zmáknuté, vydali jsme se do Vizovic. Libuška zavolala paní kastelánce, že jedem, ta nás na pokladně přivítala,  popředávali jsme pozdravy z obou stran a šli jsme na prohlídku.

Vybrali jsme druhý okruh po soukromých pokojích a služebnických, z jednoho prostého důvodu - byl dřív a my se museli včas vrátit na Buchlov. Prováděla nás Lucka Vrlová, která začínala jako průvodkyně se mnou na Buchlově. A bylo to super. Nesmírně příjemně vykládala, nepopoháněla skupinku, mluvila jasně srozumitelně a k věci.

Místnosti byly hezky zařízené vesměs z pozůstalosti po posledních majitelích. Sice mě trochu vadil systém, kdy jsme vešli do jedné místnosti, podívali se tam a vraceli se stejnou cestou zpátky, ale chápu, že prostorová dispozice některých objektů neumožňuje jiné řešení. Ve Vizovicích jsme se aspoň jednou vraceli přes stylovou mrňavou chodbičku do hlavní chodby.

Vizovice stojí na místě původního cisterciáckého kláštera, který byl několikrát vypleněn a vypálen a v 16. století namísto něj postavili renesanční zámek. Přestavěn byl ve stylu francouzského baroka v polovině 18. století architektem F.A. Grimmem na popud majitele Heřmana Hannibala z Blümegenu. (Grimm a Hannibal, haha!) Ze stejné doby pochází i anglický a francouzský park kolem zámku se sochařskou výzdobou. A mají v něm kachničky, které jsou přátelské a nechají se krmit

Zámek je vesměs zařízen barokním, rokokovým, empírovým a biedermaierovým stylem. Mimochodem, Vizovice jsou proslulé svou sbírkou porcelánu a malířského umění. Většina z něj se sice nachází v reprezentačních sálech, na které nám u nezbyl čas, ale pořádný kus sbírek je k vidění i v soukromých pokojích na druhém okruhu, který jsme procházeli my.

Jak jsem psala výš tak většina vybavení pochází od posledních majitelů panství jejichž jméno si ani při nejlepší vůli nejsem schopná zapamatovat. Zajímavé je, že v expozici je vystavené i korespondence paní kastelánky s posledním žijícím potomkem rodiny Franzim (křestní jména to já si pamatuju).

Prohlídka byla super. Lucka jako průvodkyně byla nesmírně schopná, mluvila hezky, projev celkově jenom podtrhoval dobrý dojem z prohlídky. Do Vizovic jednoznačně ještě pojedem a půjdeme se podívat na kapli a první okruh zahrnující reprezentační sály zámku. A do kavárny na zmrzku.

Bližší info o zámku je ZDE!

V parku nad kachním rybníčkem.