13. října 2017

Hroutíme se a zapracováváme se

V neděli jsem se vrátila domů. Plná optimismu, protože mi před Pelhřimovem přestaly svítit kontrolky motoru, takže jsem nutnost návštěvy servisu odsunula na listopad a plná energie jsem zamířila do Baru, který neexistuje! přepadnout svého muže v práci.

11. října 2017

IQlandia Liberec

Už jste slyšeli, že v každém dospělém přebývá kus dítěte? Jo? Je to pravda a právě ten kus chce do IQlandie v Liberci.

4. října 2017

O doplatcích a rasismu

Pátek

Dneska mám šťastný den. Nejenom, že se za tři dny stěhuju z Vimperka zase zpátky do Brna. Ale je krásně. Navíc jsem v hromadě hader u své postele našla další čisté kalhoty, které jsem myslela, že zůstaly v Brně.

29. září 2017

O antikoncepci, pizze a o tom, že jsem super

Úterý

Dneska jsem se vracela do práce přes Prahu. Po včerejších promocích mě čekalo vstávání ve tři, sbalení se a ve čtyři maminka, která mě dovezla do Prahy na autobus. Vzbudil mě přesně ve čtyři telefonát od maminky, že stojí před domem.

28. září 2017

Promoce

Neděle stála za to! Cesta autobusem byla podle očekávání peklo, způsobené nejenom mojí nevolností (vážně ty začátky kolem Strakonic nejsou nic pro můj žaludek), ale taky vychováním stevardky Veroniky. Já chápu, že ta práce je vopruz, ale holka nemůžeš komentovat cestující, zvlášť když tě půlka autobusu slyší, kapiš?A taky nechci vědět, že další řidič Venca chlastá (to skutečně Student Agency na důvěryhodnosti nepřidá) a že Klára dá a dala každýmu.

27. září 2017

Žitava

Dobře, Žitava mě na první pohled neuchvátila.Ale na druhý pohled to byla pecka. Malé městečko, těsně za hranicemi, v oblasti Dolní Lužice, která kdysi co? Kdysi patřila českému království.

26. září 2017

O nemravných důchodcích, skenu a Kinedrylu

Pátek

Ještě pořád je mi zima. Přišla jsem na to, že moje spolubydlící kurátorka mě sice večer nechá zatopit, ale pak počká až usnu, topení vypne a ještě větrá. Pročež se budím na Sibiři. Zima přichází, dostává úplně nový rozměr.

22. září 2017

O dětech vychovaných i nevychovaných a konci

Úterý


Dneska si přesčas odmakám hned z rána. Je třeba přijít dřív, protože máme objednané dvě třídy na edukační program v zahradách. A podle většiny zápisků to sice vypadá, že jsem pokladní, ale skutečně jsem najatá jako edukátorka. To znamená, že haranti jsou moje starost.


21. září 2017

Muzeum v Ústí nad Labem

Nezapomněla jsem ani na pokračování hrůzných historek z exkurze. Zatímco jsme přejížděli mezi Duchcovem a Osekem, klimbala jsem, stále sjetá pilulkami na autobusovou nevolnost. Probudilo mě, až nevybíravé drcnutí mých spolužáků, že prý jsme v Ústí.